JMHZ 2026: kompletní průvodce pro zaměstnavatele

JMHZ (Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele) je systém, kterým každý zaměstnavatel od 1. dubna 2026 plní jedním elektronickým podáním své ohlašovací a evidenční povinnosti vůči více úřadům najednou. Zavádí ho zákon č. 323/2025 Sb. a hlášení se podává měsíčně, vždy od 1. do 20. dne následujícího měsíce, výhradně elektronicky přes Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tento průvodce shrnuje vše podstatné: právní základ, termíny, koho se týká, jaké údaje obsahuje i to, jak se na JMHZ krok za krokem připravit.

Systém dnes už běží naostro. Firmy podávají pravidelná měsíční hlášení a přechodné okno pro doplnění hlášení za leden až březen 2026 skončilo 30. června 2026.

Co je JMHZ a proč vzniklo?

JMHZ je nástroj, kterým zaměstnavatel vůči některým orgánům státní moci souhrnně — jedním elektronickým podáním — plní své ohlašovací a evidenční povinnosti o sobě i o svých zaměstnancích. Cílem je zjednodušit a sjednotit povinnosti, které zaměstnavatelé dosud plnili vůči různým institucím samostatnými formuláři.

Dříve podával zaměstnavatel (nebo jeho mzdová účtárna) řadu oddělených hlášení různým úřadům — ČSSZ, finanční správě, Úřadu práce, Českému statistickému úřadu. Každý úřad měl vlastní formulář, vlastní termín a vlastní kanál. JMHZ to nahrazuje jedním souhrnným podáním v jednom termínu a v jedné elektronické formě. Podle dostupných zdrojů sjednocuje více než dvacet dosavadních hlášení; přesný výčet drží ČSSZ v samostatné příloze k zákonu.

Podání má tři složky:

• •Jednotné měsíční hlášení (JMH) — samotný měsíční report se souhrnnými i individuálními daty
• •Evidence zaměstnavatelů — nově zřízená evidence
• •Evidence zaměstnanců — nově zřízená evidence

Pozor na pojmy: JMHZ je název celého systému a zákona, kdežto JMH je samotné měsíční podání (formulář/dávka). V dokumentech ČSSZ se obojí používá vedle sebe.

Jaký je právní základ JMHZ?

JMHZ zavádí zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, přijatý 23. července 2025. K zákonu existuje prováděcí vyhláška č. 417/2025 Sb., která upravuje technické detaily podání.

Zákon zasahuje zaměstnavatele ve třech rovinách zároveň — pracovněprávní, pojistné (nemocenské a důchodové pojištění) i daňové (jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti). Proto data z jediného podání využívá hned několik úřadů. Administrativně se ale zaměstnavatel obrací pouze na jedno místo.

Od kdy JMHZ platí a od kdy se reálně podává?

Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2026, ale reálná povinnost podávat hlášení začala až 1. dubna 2026. Tyto dva termíny je nutné odlišovat — zákon platí od ledna, samotné měsíční podávání ale naběhlo od dubna. (Některá ustanovení zákona nabývají účinnosti až 1. ledna 2027.)

Náběh povinností proběhl ve třech fázích — k 1. 1. 2026, k 1. 4. 2026 a k 1. 7. 2026. Klíčové datum pro většinu firem bylo 1. dubna 2026, od kterého běží evidence i pravidelné měsíční hlášení a kdy se zároveň spustila online služba na ePortálu ČSSZ.

Častý omyl zní: „Zákon platí od ledna, takže od ledna podávám měsíčně." To je špatně — měsíční hlášení se reálně podává až od dubna 2026 a hlášení za leden až březen 2026 se řešila hromadně v přechodném okně, které skončilo 30. června 2026.

Koho se JMHZ týká?

JMHZ se týká každého zaměstnavatele, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance — bez ohledu na velikost firmy, právní formu nebo počet zaměstnanců. Žádná výjimka pro malé firmy ani pro živnostníky se zaměstnanci neexistuje.

Povinnost platí i v případech, na které mnozí nemyslí:

• •Malé firmy i jednočlenné s.r.o. — pokud zaměstnávají třeba jen jednoho člověka.
• •Dohody mimo pracovní poměr — i u některých DPP a DPČ, a to i tehdy, když příjem zaměstnance nezakládá účast na nemocenském pojištění (tedy je pod rozhodnou částkou).
• •Zaměstnavatelé jako plátci daně ze závislé činnosti, nejen jako plátci pojistného.

Jinými slovy: jakmile máte alespoň jednu zaměstnanou osobu, JMHZ se vás týká.

Do kdy a jak často se JMHZ podává?

JMHZ se podává měsíčně — jedno hlášení za každý kalendářní měsíc — ve lhůtě od 1. do 20. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, za který se hlášení podává. Lhůta tedy nekončí koncem měsíce, ale 20. dnem měsíce následujícího.

Přechodné období na začátku: hlášení za leden, únor a březen 2026 se podávalo zvlášť za každý měsíc v jednom okně od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026 (tj. tři samostatná hlášení). Toto okno k datu článku už skončilo.

K náběhu evidence platily ještě registrační lhůty, z nichž většina už proběhla:

• •Existující zaměstnavatel neevidovaný podle dřívějších předpisů — přihlásit se do evidence zaměstnavatelů měl nejpozději do 15. 4. 2026 (lhůta již proběhla).
• •Doplnění chybějících údajů u již evidovaných subjektů — mělo proběhnout do 30. 4. 2026 (lhůta již proběhla).
• •Nový zaměstnavatel v období od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026 — přihlašoval nového zaměstnance do 8 dnů ode dne jeho nástupu (přechodná lhůta, dnes už nahrazená).
• •Cizinci — přihlášení před okamžikem nástupu do zaměstnání platí už od 1. 4. 2026.
• •Od 1. 7. 2026 (aktuální a trvalé pravidlo) — každého nového zaměstnance musí zaměstnavatel přihlásit do evidence nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce; přihlásit ho lze nejdříve 8 dnů před předpokládaným nástupem.

Časté nedorozumění „lhůta je do konce měsíce" tedy neplatí — u měsíčního hlášení rozhoduje 20. den následujícího měsíce, u registrace nových zaměstnanců od 1. 7. 2026 rozhoduje okamžik nástupu k výkonu práce.

Jak a kde se JMHZ podává?

JMHZ lze podat pouze elektronicky, v předepsaném formátu a struktuře — papírové ani e-mailové podání není možné. ČSSZ nabízí tři kanály:

• •Datová schránka ČSSZ — ID datové schránky iie254d.
• •ePortál ČSSZ — online služba dostupná od 1. 4. 2026.
• •Datové rozhraní (API) ČSSZ — pro přímé napojení mzdového softwaru.

Sběrným a centrálním místem je ČSSZ: zaměstnavatel podává hlášení jen jí a ČSSZ data dál distribuuje ostatním dotčeným úřadům. Většina firem podá JMHZ buď přímo ze svého mzdového programu přes datové rozhraní, nebo ručně přes ePortál ČSSZ.

Pozor na záměnu institucí: hlášení jde na ČSSZ, ne na místní OSSZ jako dřív některé tiskopisy.

Co všechno JMHZ obsahuje?

Hlášení obsahuje jak agregovaná data za zaměstnavatele, tak individualizovaná data k jednotlivým zaměstnancům a jednotlivým zaměstnáním. Konkrétně do něj vstupují mimo jiné základní identifikační údaje, vyměřovací základy, slevy na dani, odpracované hodiny a statistické údaje (například nejvyšší dosažené vzdělání).

Z pohledu zaměstnavatele to znamená, že do jednoho podání se sčítají:

• •Agregovaná data — například úhrnná výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za celého zaměstnavatele.
• •Individualizovaná data — ke každému zaměstnanci a ke každému jeho pracovněprávnímu vztahu zvlášť.

Které úřady data z JMHZ dostávají?

Data z jediného podání využívá více úřadů: MPSV, ČSSZ, ČSÚ (Český statistický úřad), ÚP ČR (Úřad práce ČR), Ministerstvo financí a Finanční správa ČR. Zaměstnavatel přitom komunikuje pouze s ČSSZ, která data ostatním předává.

Důležité upozornění: v ověřených materiálech ČSSZ nejsou mezi příjemci uvedeny zdravotní pojišťovny. Hlášení vůči zdravotním pojišťovnám tedy JMHZ nenahrazuje a tyto povinnosti — oznámení nástupu i ukončení zaměstnání do 8 dnů, od roku 2026 jen elektronicky — běží dál samostatně.

Co jsou identifikátory OIČ a ID zaměstnání?

Aby bylo možné zaměstnance napříč úřady jednoznačně přiřadit, zavádí JMHZ dva nové identifikátory: OIČ (osobní identifikační číslo) pro osobu a ID zaměstnání (identifikátor zaměstnání, dříve též ID PPV) pro konkrétní zaměstnání.

OIČ si zaměstnavatel ke svým zaměstnancům stahuje z ePortálu ČSSZ (příslušný soubor s OIČ a ID zaměstnání). Pro praxi je podstatné, že OIČ je vázané na osobu, ne na firmu — takže putuje se zaměstnancem mezi zaměstnavateli, kdežto ID zaměstnání vzniká pro každý jednotlivý pracovní vztah.

Co hrozí při nepodání JMHZ?

Za nesplnění povinností kolem JMHZ hrozí zaměstnavateli pokuta podle zákona č. 323/2025 Sb., a to v několika sazbách podle závažnosti prohřešku:

• •Až 5 000 Kč za každého dotčeného zaměstnance — za včas nepodané nebo chybně podané měsíční hlášení.
• •Až 100 000 Kč — za nepřihlášení zaměstnavatele nebo zaměstnance do evidence.
• •Nižší sazby 20 000 Kč a 50 000 Kč — za méně závažná porušení, například pozdní hlášení změn (konkrétní přiřazení skutků k těmto sazbám upravuje zákon v detailu).

V praxi je ale podstatnější mít proces nastavený tak, aby k pozdnímu nebo neúplnému podání vůbec nedocházelo. Nejjistější ochranou je proto spolehlivý sběr vstupních dat s rezervou před termínem — ne řešit až následky.

Jak se na JMHZ připravit krok za krokem?

Příprava na JMHZ má dvě části: technicky zprovoznit podávání (kanál + mzdový software) a zajistit, aby do hlášení vstupovala úplná a aktuální data o zaměstnancích. První část obvykle vyřeší mzdový program nebo účetní; druhá — sběr údajů od zaměstnanců — bývá v praxi to slabší místo.

• •Ověřte, že máte zprovozněný kanál podání — datovou schránku, přístup na ePortál ČSSZ, nebo datové rozhraní napojené na mzdy.
• •Zkontrolujte, že váš mzdový software JMHZ podporuje — u rozšířených systémů si podporu ověřte přímo u dodavatele.
• •Zajistěte přihlášení do evidence zaměstnavatelů a doplnění chybějících údajů ve stanovených lhůtách.
• •Posbírejte a zkontrolujte údaje o zaměstnancích — identifikační a kontaktní údaje, podklady pro mzdy, podklady pro daňové slevy, údaje podle typu pracovního vztahu i statistické údaje (vzdělání).
• •Nastavte si opakovatelný měsíční proces, abyste lhůtu 1.–20. dne stíhali každý měsíc, ne jen poprvé.

Jak posbírat údaje od zaměstnanců pro JMHZ?

Samotné podání zvládne mzdový software, ale úzkým hrdlem je sběr správných a aktuálních údajů od zaměstnanců — bez nich se hlášení nepřipraví správně. Část údajů (typicky nejvyšší dosažené vzdělání a podklady k daňovým slevám) totiž zná jen zaměstnanec a zaměstnavatel je od něj musí získat.

V praxi se data sbírají přes e-maily, Excely a papírové formuláře — což znamená rozesílání, urgování a ruční přepisování, kde snadno vzniká chybovost. Přitom u JMHZ je úplnost dat přímo navázaná na včasné a správné podání hlášení každý měsíc.

Přesně tuhle část řeší Zamdot. Nahrajete zaměstnance, Zamdot jim rozešle online dotazník, pohlídá povinná pole, sám připomene těm, kdo ještě nevyplnili, a připraví čistá a úplná data jako podklady pro mzdy k exportu. Zamdot JMHZ nepodává — to zůstává na zaměstnavateli a jeho mzdovém softwaru; Zamdot zajišťuje jen tu nejpracnější část před tím: sběr a kontrolu vstupních údajů.

Související stránky

• •JMHZ: co musí firma připravit
• •Jaké údaje získat od zaměstnanců
• •Jak získat údaje od zaměstnanců
• •JMHZ formulář: co vyplnit
• •JMHZ praktický návod

Zdroje

• •ČSSZ — Co je JMHZ?
• •ČSSZ — Kdo podává JMH
• •ČSSZ — Důležité datum 1. 4. 2026 při náběhu systému JMHZ
• •ČSSZ — rozcestník JMHZ
• •ePortál ČSSZ — služba JMH
• •Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
• •Sbírka zákonů (Sagit, Sb25323)
• •ČSÚ — Jednotné měsíční hlášení (JMHZ)